Připomínky CZESHA k 1. verzi „Bílé knihy terciárního vzdělávání“

Unie školských asociací ČR sdružuje kromě Asociace vyšších odborných škol (AVOŠ), která zastupuje většinu VOŠ působících v našem vzdělávacím systému také naprostou většinu ostatních VOŠ působících ve spojení se středními školami v dalších profesních asociacích.
V tomto kontextu jsme vedli diskuzi o tezích 1. verze „Bílé knihy“ a dále uvádíme zásadní stanoviska a návrhy týkající se transformace VOŠ.

  1. PLNĚ PODPORUJEME:
    1. Hodnocení současného stavu a postavení VOŠ (str. 17, bod 23). Vzhledem k úspěšnosti absolventů VOŠ na trhu práce a vzhledem k tomu, že na půdě středních škol, často ve spolupráci se zahraničními vyššími a vysokými odbornými školami, byla vytvořena řada velmi kvalitních programů postsekundárního studia s výrazným profesním zaměřením, které v současné době procházejí procesem akreditace, je velmi nutné legislativně vyřešit jejich začlenění do systému terciárního vzdělávání. Zásadní je zachování prostupnosti do vyšších stupňů terciárního vzdělávání založené na kreditním systému ECTS.
    2. Velmi podporujeme myšlenku nezbytné otevřenosti a diverzifikace terciárního systému. Souhlasíme s tím, že diferenciace nesmí být provedena úřední cestou, ale na základě možností a výsledků jednotlivých institucí. S touto otázkou bezprostředně souvisí definice příslušných standardů (str. 20, bod 32).
    3. Souhlasíme s tím, že legislativně a apriori zakotvená kategorizace institucí nebo jejich částí je nepřijatelná (str. 20, bod 33). Z tohoto důvodu je především nutné definovat parametry, které nebudou mít formální, ale výhradně věcný obsah.
  2. NESOUHLASÍME:
  3. Domníváme se, že do značné míry kontraproduktivní s výše uvedenými pozitivními záměry jsou zejména tyto teze (str. 19, bod 29).
    1. Požadavek „jasného (zejména personálního) oddělení od středních škol“ považujeme za formální, deklarativní a nelogický z těchto důvodů:
      1. Citované kvalitní programy VOŠ vznikly právě v prostředí těsného personálního propojení s SOŠ za účastí těch pedagogů SOŠ, kteří splňovali kvalifikační a odborná kritéria pro výuku na VOŠ. V této oblasti se nepochybně projevilo daleko více pozitivních synergických efektů než problémů.
      2. Znamená to snad, že učiteli VŠ nebo VOŠ, který přijme část úvazku na SŠ (nebo naopak) to nějakým způsobem zakážeme? To ovšem není v současné legislativě prakticky proveditelné a jakýkoliv pokus tímto směrem by byl absurdní.
      3. Je tedy zřejmé, že ono „zásadní personální oddělení“ lze provést jedině tak, že tento učitel bude mít 2 pracovní smlouvy.
        Domníváme se, že je to typický případ, jak věcný a odborný přístup nahradit přístupem čistě formálním, který navíc může způsobit řadu zbytečných administrativních problémů.
      4. Profesně orientované programy bakalářského typu je nezbytné posuzovat zcela jinak než univerzitní programy v mnoha oblastech.
        Proto považujeme za nezbytné, aby byla definována specifická kritéria a akreditaci prováděly týmy zaměřené na tuto oblast v samostatné komoře akreditační komise. Jednotná akreditační komise bez této vnitřní diferenciace je podle našeho názoru nepřijatelná.
      5. Zásadou, která je v „Bílé knize“ často zdůrazněna, je přednost věcných a odborných kritérií a postupů před formálními a administrativními.
        Proto je nutné zcela ponechat na zřizovateli, v rámci jakého organizačního uspořádání budou profesní instituty a VOŠ působit. Je samozřejmé, že musí mít natolik autonomní postavení, aby mohly naplnit všechny požadavky legislativní, odborné, organizační i personální, které budou pro příslušný typ nastaveny.
        Tento přístup je typický a osvědčený v polyfunkčních institucích, definovaných současným školským zákonem, kde jednotlivé školy a školská zařízení působící v rámci jedné příspěvkové organizace se řídí adekvátní legislativou a specifickými požadavky na svoji činnost.
        Právě tak je tento princip použitelný i pro terciární vzdělávání.
  4. NAVRHUJEME:
    1. Teze „Bílé knihy“ zabývající se transformací VOŠ zaměřit do těchto oblastí:
      • Obsah studia.
      • Profil absolventa.
      • Kvalifikační a specifické odborné požadavky na učitele.
      • Evaluace průběhu a výstupů studia.
      • Definování věcných parametrů studijních programů a jejich akreditace.
      • Posuzování úspěšnosti a aktuálnosti těchto programů v souvislosti s úspěšností absolventů na trhu práce a s názory a potřebami zaměstnavatelů.
    2. V oblasti transformace VOŠ do terciárního vzdělávání považujeme za zásadní:
      • Využívání kreditního systému ECTS ve všech programech s propustností do vyšších stupňů terciárního vzdělávání.
      • Ponechání možností organizovat programy VOŠ se 120 kredity ECTS, zpravidla dvouleté.
        Tuto formu však nepovažujeme za hlavní proud transformace současných VOŠ.
      • Umožnit transformaci VOŠ na profesní instituty poskytující bakalářská studia na základě kritérií kategorizovaných v bodě III.1 a bez dodatečných formálních omezení.
        V opačném případě hrozí zánik mnoha kvalitních programů terciárního profesního vzdělávání, které de facto existují a do kterých bylo vloženo mnoho úsilí i prostředků, často za součinnosti zahraničních institucí.
      • Zcela nepřijatelné by bylo jakékoli omezení okruhu zřizovatelů VOŠ a profesních institutů. Otázkou zásadního významu je ponechání možnosti, že tyto instituce budou nadále zřizovat kraje.

 

 

 

12. června 2008 Ing. Jaroslav Ponec v. r.
předseda Unie CZESHA

 

 

 

  1. pripominky-k-bile-knize-tv.doc

    Unie školských asociací ČR sdružuje kromě Asociace vyšších odborných škol (AVOŠ), která zastupuje většinu VOŠ působících v našem vzdělávacím systému také naprostou většinu ostatních VOŠ působících ve spojení se středními školami v dalších profesních asociacích. V tomto kontextu jsme vedli diskuzi o tezích 1. verze „Bílé knihy“ a dále uvádíme zásadní stanoviska a návrhy týkající se transformace VOŠ.

    Vloženo: 16. června 2008, staženo: 2314x

galerie